Karolína Mrozková se narodila v Praze, přesto dokázala během několika let v modelingu dobýt New York a pracovat pro největší světové návrháře a značky. A nejen to – během práce pro Chanel nebo Jil Sander vystudovala New York University a už pět let pracuje ve finančnictví. 
Je krásná, inteligentní, cílevědomá a úspěšná. Karo dokazuje, že nic není nemožné a že škatulkování je přežitek. 

Při jedné z jejích návštěv rodného Česka ji pro ffaasshhiioonn v prostorách pražské Meetfactory vyfotil Benedikt Renč a vyzpovídala Josefína Joštová.

• Jaké byly tvé začátky v modelingu?

S modelingem jsem začala relativně pozdě, tedy až v 18ti letech. Finále Elite Model Look, které bylo i začátkem mé spolupráce s Elitem, se konalo v roce 2008. Tou dobou jsem stále studovala náročnou mezinárodní střední školu v Praze, takže začátky v modelingu byly neslavné, neměla jsem na to zkrátka čas. V létě 2010 jsem školu dokončila a dostala se na několik univerzit v Londýně a New Yorku. Přesto jsem se rozhodla si vzít gap year a zkusit se věnovat modelingu naplno alespoň rok. V té době mě to trochu děsilo, protože povahově jsem spíš plánující typ člověka a modeling pro mě byl krok do neznáma. Ale s odstupem vidím, že to bylo dobré rozhodnutí!

• To rozhodně bylo! Četla jsem, že záhy po finále Elite Model Look jsi odletěla fotit turecký Vogue, jak na to vzpomínáš?

Bylo to moje první velké focení. Přesto, že mi bylo pouhých 19 let, byla jsem skoro nejstarší. V té době fotily holky už od 13ti, 14ti let. To se v poslední době dost změnilo, dnes holky začínají s modelingem nejdříve v 15ti letech, často i později. Nicméně tohle focení je dnes přesně 12 let zpátky, a tak si to už úplně přesně nepamatuju. Vím ale, že jsem si to užívala, strašně se mi líbilo, že mi někdo dělá vlasy a make-up. Byla to moje první návštěva Istanbulu, tak jsem si trochu prošla město, nakoupila baklavu a byla spokojená. 

• Užíváš si víc focení nebo runway? 

Obojí je jiné a obojí má něco do sebe. Na přehlídkách jsem vždy milovala ten chaos, tlak, trému, celou tu šílenou energii během fashionweeků. Bylo to vždycky opravdu náročné, člověk toho moc nenaspal, ale zato potkal spoustu zajímavých lidí a viděl krásné kolekce. Nicméně já ráda pracuji pod tlakem a překonávám nové challenges a tou přehlídková sezona vždycky byla.  

V posledních letech se však víc věnuji focení. Kouzlo je v tom, že fotky nás zkrátka přežijí. Líbí se mi i celý kreativní proces stojící za focením – s fotografem a celým týmem jeden den společně tvoříme umění. Je klíčové, aby spolu vše fungovalo, od make-upu, přes vlasy až po atmosféru. A když se to občas nesejde, tak je to peklo (smích). 

• Na jaké focení a přehlídky ráda vzpomínáš? 

Největší zážitek byly pravidelně přehlídky v Paříži a Miláně, ráda vzpomínám na Chanel nebo Jil Sander, kdy kreativním ředitelem byl ještě Raf Simons. A nesmím zapomenout zmínit Miu Miu, pro které jsem dělala looky a následně šla i přehlídku. Celou dobu jsem pracovala přímo s Miucciou Pradou, to byla velká nervozita, ale taky čest. 

Focení, které se mi vrylo do paměti bylo s Timem Walkerem pro kampaň Jo Malone. On je totiž strašně zajímavý člověk, klasický umělec. Aranžováním fotky stráví klidně i 40 minut a pak udělá třeba jen dva nebo tři snímky a je to! 

• A podělíš se o zkušenost z modelingu, na kterou bys naopak radši zapomněla?

I na ty špatné zkušenosti si občas ráda vzpomenu, člověk se z nich hodně naučí. Samozřejmě, že jsem zažila i pár nepříjemných focení, kde mi třeba fotograf řekl, že bych radši měla dělat plus size modelku. Tou dobou jsem na svých 180 centimetrů vážila 55 kilo. 

• Jak se za dobu, co se v něm pohybuješ, svět modelingu proměnil?

Strašně moc. Nejvíc se změnil způsob, jakým se modelky hledají. Když jsem začínala já, tak Instagram ani neexistoval. O tom, která modelka bude top face pro danou sezónu rozhodovali casting directors – odborníci. Okolo roku 2012 ale začal Instagram nabývat na důležitosti a svět celebrit a modelingu se začal propojovat. Z modelek se stávaly celebrity, z celebrit modelky a celkový výběr modelek se začal udávat spíše mass marketovým vkusem. 

• Rozhodla ses nastoupit na univerzitu v srdci New Yorku, konkrétně NYU, proč ses rozhodla právě pro ni? 

Jak už jsem říkala, po dokončení střední školy jsem se rozhodla dát si rok pauzu. Z roční pauzy se však stala pauza čtyřletá – v modelingu se mi dařilo a já nechtěla vyskočit z rozjetého vlaku. Po čtyřech letech práce full-time modelky, jsem ale chtěla opět studovat a jelikož procesem přijímaček jsem si prošla hned po maturitě, stačilo se rozhodnout kam.

Věděla jsem, že chci do města a na NYU se mi líbilo, že nabízí business program na skole Stern. Chtěla jsem totiž rovnou na specializovanou školu a ne si obor vybírat až v průběhu studia, což je na amerických školách standardní. V New Yorku jsem tou dobou už několik let bydlela a hlavně pracovala – modelingu jsem se díky výběru NYU mohla věnovat i nadále a pokrývat tak své náklady.

• Co konkrétně znamená business program? O jaký jde obor?

Studovala jsem konkrétně finance a marketing. Zpětně bych si finance vybrala znovu, místo marketingu bych asi zvolila programování nebo accounting. Marketing se podle mě člověk nemusí učit ve škole, může se ho naučit praxí.

• Žít a studovat ve městě, co nikdy nespí je snem každé druhé dospívající dívky. Co ti život ve velkoměstě přinesl a naopak vzal?

Nevzal mi nic, dospívala jsem v Čechách, v Praze. Často jsem taky jezdila za rodinou mé maminky na Moravu a velkou část dětství jsem taky strávila u babičky a dědy na chatě v Beskydech. S modelingem jsem začala až po střední, takže mi nepřijde, že bych o něco přišla. A co mi život a studium v srdci Manhattanu dalo? Nešlo o studentský život, jaký známe z filmů a seriálů, NYU není klasickým college kampusem, za to je ale člověk blíž pracovním příležitostem a stážím.

• Pomohlo ti právě to s nástupem do práce, kterou děláš dnes?

Měla jsem krásnou tranzici mezi modelingem a nynější prací. Během studia jsem absolvovala stáže v různých fondech nebo technologickém inkubátoru. Během posledního semestru na NYU jsem začala pracovat na zkrácený úvazek u White Star Capital a po dokončení studia mi nabídli full time pozici. 

• Co přesně v Venture Capital (VC) děláš? Jaká je tvá náplň práce?

Necelých pět let pracuji na pozici investora, začala jsem jako analyst, teď jsem principal. To znamená, že jsem zodpovědná za hledání nových investic, due diligence proces, management portfolia a spravování fondů. Pokrývám zejména americký trh. Na VC má ráda, že je práce každý den trošku jiná. Denně potkávám nové podnikatele, se kterými mohu debatovat o jejich nápadech, mám vhled do různých trhů, business modelů a technologií. Strašně moc mě to baví!

• To je hodně odlišné od tvé dosavadní práce v modelingu. Jak se ti podařilo skloubit dvě tak odlišné kariéry? A jak tvoji kolegové reagují na to, že jsi modelka?

Ano, jsou to dva úplně odlišné světy a i pro mě je to občas určitý konflikt, se kterým zápasím. Především proto, že vím, že se nikdy zcela neubráním určitým předsudkům a stereotypům okolí. Nicméně jsem se naučila svoje zkušenosti brát jako svou silnou stránku. Bez modelingu bych nebyla kým jsem, je to součást mě a vždycky bude. Věnovala jsem mu důležitou část mého života, která mě formovala jak povahově, tak i názorově. Je to něco, co mě odlišuje a posiluje a myslím, že moji kolegové to oceňují.

Vím, že nejdůležitější je být kompletně transparentní na obou stranách – zaměstnavatel i agentury přesně ví, kde je můj focus, co dělám a kde trávím nejvíc času a společně hledáme řešení, jak to všechno skloubit dohromady. Mám štěstí, že agentury, které mě zastupují (v Praze a Evropě je to Elite, v Americe One Management) chápou, že mám časově zatěžující a náročnou práci a respektují to. 

• Co považuješ za svůj největší pracovní úspěch?

Po 12 letech co aktivně pracuji, považuji za největší úspěch to, že mám rozjetou už druhou úspěšnou kariéru. Navíc úplně jinou, než tu první. Po pěti letech ve finančnictví mám za sebou tři povýšení a za to jsem na sebe hrdá. Ale mám před sebou ještě spoustu let, takže věřím, že největší úspěchy jsou teprve přede mnou. Není to zadarmo a stojí mě to neuvěřitelně hodně úsilí, práce a času, ale o to je to potom lepší. 

• Jsi víc business ženou nebo modelkou? Nebo ještě někým jiným?

Každá úspěšná modelka musí být především business ženou a mít tak potenciál uspět i v jiném oboru. Jakákoliv kariéra bez vize, plánu, zaměření a ambicí není dlouhodobá.

• Může mít žena všechno?

Nikdo nemůže mít všechno. Nicméně pokud tím myslíš, jestli žena může být krásná, inteligentní a zároveň být schopná a driven, tak samozřejmě, že jo! A pokud toho někdo schopný je tak právě žena. 

• Kdo je tvou inspirací?

Přesně ty ženy, které nám dokazují, že není potřeba zapadat pouze do jedné kategorie. Že je důležité být inteligentní, mít úroveň, ambice a plán a toho se držet. V Čechách je to například Ivana Mentlová, Tereza Maxová a Daniela Peštová. 

• Kde bys jednou chtěla mít rodinu?

Téma roku! (smích) To je samozřejmě velká otázka. V New Yorku jsem 12 let, to město miluju, ale nejsem si jistá, zda je pravým místem pro založení rodiny. Hodně mi chybí Evropa, přirozeně k ní mám blíž.
Uvidíme… Zeptej se mě za rok a myslím, že odpověď bude jasnější! 

• Čemu věnuješ poslední měsíce nejvíc času?

Vždycky jsem nejvíc času věnovala práci a tak to bude i nadále. Nejvíc volného času trávím s rodinou a přítelem a cestováním mezi Amerikou a Evropou. A hraním šach! Dva roky zpátky jsem začala hrát šachy a od té doby hře věnuji několik hodin týdně. Ráda bych tento rok zkusila i menší turnaj.

Inspirují mě ženy, které dokazují, že není potřeba zapadat pouze do jedné kategorie.

Každá úspěšná modelka musí být především business ženou a mít tak potenciál uspět i v jiném oboru.

Bez modelingu bych nebyla kým jsem. Věnovala jsem mu důležitou část mého života, která mě formovala jak povahově, tak i názorově.