„Minulý rok na podzim jsem tu byla tři měsíce během pandemie a snažila jsem se Čechy trochu více poznat. Objevovala jsem českou přírodu a historii a hlavně jsem nakoukla pod pokličku české mentality. Praha je pro mě velkoměsto, které má své naopakovatelné kouzlo, ale žít bych tu nedokázala. Moje město je Bratislava, je mi tam dobře. My Slovenky jsme rádi doma se svou rodinou a svými přáteli a rády si odskočíme do Milána, na hory nebo k moři.
Nerada lítám, za svoji kariéru jsem se nalítala už dost, a tak pokud někam cestuji, jezdím radši autem. Zalyžovat si do Tater, do Alp, dojet si k moři do Chorvatska či do Itálie… A tam si dát pivo, víno a ryby na pláži. Mám tyhle dovolené spojené s dětstvím a vlastně vyhledávám tu jednoduchost a nenáročnost.”

„V Paříži jsem vyrůstala od čtrnácti let. Teď nedávno tam bylo pár mých přátel a já si vzpomněla na dobu, kdy jsem s modelingem začínala, na pařížské metro, náturu a tu typickou francouzsku depresi. Paříž pro mě není město zamilovaných a romantických procházek. I když Paříž miluji, nebylo to tam vždy jednoduché. Metrem jsem jezdila po castinzích a koukala jsem se kolem sebe, což zásadně Pařížané nedělají. Šel kolem mě starší pán a děkoval mi, že jsem mu tím obdivováním pařížských zákoutí a úsměvem udělala hezký den.
Já jsem byla tenkrát v Paříži strašně moc šťastná. Většina Francouzů jsou pochmůrnější a depresivnější. Letenky do Paříže jsou teď levné, asi bych se tam měla vypravit!”

„Amerika mi během corony taky chyběla. Ta lehkost bytí v New Yorku, ta se nedá zapomenout. Byla jsem tam poprvé, když mi bylo šestnáct let. Nejdříve jen na pár týdnů, pak jsem se tam pravidelně vracela. Dokonce jsme tam byli i společně, Ivonko! Když jste s Králíčkem přiletěli fotit do New Yorku Lindu Vojtovou a Adrianu Čerňanovou. To jsme na focení koupili super catering: velkou krabici donutů. To bylo cool!
Bydlela jsem tenkrát u Adriany a ta měla byt v mrakodrapu ve financial district. Kolem oběda tam kravaťáci postávali s plastovými krabičkami a čekali na salát a my jsme papaly koblihy. Celou rodinu od mamky máme v Americe, tak jsem byla vždy pár měsíců v USA za prací a pak si zaletěla za přírodou do Arizony. Spousta mých kamarádů z New Yorku se odstěhovala do Miami nebo do Los Angeles. Chápu to, New York je rychlý a je to velmi těžké a drahé město. Newyorská atmosféra zkrátka vyhovuje mladým lidem, já jsem si tam zamilovala anonymitu. Ve svém bloku chodíš na stejná místa, do stejných kaváren a uděláš si tam vlastní vesmír. Je to město milionu možností. Já jsem tam třeba zažila tak strašnou zimu, jakou tam neměli 100 let. Chodili jsme na schůzky a než jsem se svlíkla, tak mi to trvalo 20 minut! S kámoškami modelkami Denisou Dvořákovou, Adrianou Čerňanovou a Bárou Šefrnovou jsme si ráno volávali s tím, že venku je mínus 20 stupňů a že asi nikam nepůjdeme.” 

„Po tolika letech v modelingu mě to nějak přestávalo bavit a naplňovat, a tak jsem svoji energii přesunula do televize, do sféry show girl a moderování. Televize je pro mě fenomén, který mě fascinuje. Byla jsem součástí projektu Tvoje tvář má známý hlas a všechny ty proměny mě naprosto uchvacovaly. Asi nejvíc mě teď na Slovensku poznávají jako dětskou hvězdu El Chombo – zelený žabák, který zpívá. Byl to můj splněný dětský sen. Jako malá jsem chtěla být modelka, herečka, zpěvačka a tanečnice. A tady jsem si to užila všechno dohromady. Co mě láká teď, je herectví. A tak doufám, že mi třeba něco vyjde. A pokud to ne, tak určitě vyjde zase něco jiného.” 

„Moje svoboda začíná tam, kde končí tvoje svoboda. To už říkal Milan Lasica. Dnešní politická korektnost se mi moc nelíbí. Žádný –ismus není dobrý a že jich je na světě hodně. Já umím říct svůj názor, ale zároveň jsem velmi liberální člověk a mám ráda všechny lidi, kteří jsou na mě hodní. A nejvíc na světě miluji svoji vlastní svobodu rozhodovat a žít.“

„Stárnu, jasně, že jo! Mám dobré dny, kdy se vyspím, cítím se dobře a nevidím na své tváři jedinou vrásku. Ale už mi není ani osmnáct, ani dvacetpět. Neměla jsem žádnou pubertu, byla jsem dospělá žena, která si už tenkrát uměla říct, co chce a nechce. Ze své minulosti ničeho nelituji. Jen si uvědomuji, že jsem lidi, kteří od nás už odešli, měla více pusinkovat, více je objímat a více jim říkat, že je miluji.”

„Můj fashion sen je nafocení kampaně pro sportovní fashion značku Roxy a Quicksilver. To jsem tenkrát řekla i na prvním castingu Sashovi Jánymu. Ten se smál a směje se mi kvůli tomu dodnes. Pak bych chtěla mít vlastní billboard na kampaň Calvin Klein (ideálně na spodní prádlo) v Soho v New Yorku.
Přehlídkové sny moc nemám, ty jsem si všechny splnila. Ale pokud by mě teď chtěli na Pradu nebo Chanel, tak bych se vůbec nebránila! U nás na Slovensku jsem chodila Holubcovi i Hanečkovi, v Čechách mě láká LAFORMELA, ale ráda si sednu do první řady jako host.
Pokud bych se měla vdávat, tak by moje svatební šaty byly od Marcela Holubce, chtěla bych být řecká antická bohyně. V ideálním bezbudgetovém světě bych se vdávala na Lago di Como nebo v Capri. A pokud se budu vdávat na Slovensku, tak v kostele jen se svými nejbližšími. A pak bych udělala velikánskou zahradní party! Hrál by tam super DJ, živá kapela i folklóristi – ti vždy udělají nejlepší atmosféru. A tancovalo by se celou noc!“