Avantgardní, provokativní, odvážný a průlomový. Jaký ještě byl Jean Paul Gaultier a jak se stal jedním z nejvýznamnějších návrhářů posledních let? Shrnujeme jeho příběh od 70. let až do současnosti a mapujeme jeho nejvýraznější fashion momenty. 

 

Zavedené společenské konvence mu nikdy nebyly blízké. Nejen skrze provokativního párování různých stylů se je dlouhodobě snažil destabilizovat: dámské kolekce často obsahovaly mužské bundy, klobouky, ty pánské zase sukně či korzety. Gaultierovými modely návrhář často rozmazával hranici mezi spodním prádlem a svrchním oblečením a obecně zesiloval téma sexuality: nejznámějším příkladem jsou určitě kónické podprsenky, které vytvořil na turné zpěvačky Madonny v roce 1990. Kromě ní spolupracoval například i s Kylie Minogue, zesnulé zpěvačce Amy Winehouse věnoval jí inspirovanou kolekci v roce 2012. Kostýmy tvořil i do filmů – úzce spolupracoval například se španělským režisérem Pedrem Almodóvarem. 

Inspiraci čerpal Gaultier z astrologie, náboženských symbolů, keltských vzorů, kaligrafie, tetování a regionálního oblečení z celého světa. Zpočátku preferoval tmavé barvy, zejména červenou, hnědou, tmavě modrou, tmavě fialovou a černou; později svou paletu obohatil o lososovou, bronzovou, béžovou a tyrkysovou. Typická jsou pro něj saka s širokými rameny, texturované nebo vzorované punčochy, trenčkoty všeho druhu, volné kalhoty a vodorovné pruhy.

Getty Images

Z vesnice na pařížskou runway

Už jako 13letý šil malý Jean Paul v malém francouzském městečku modely pro svou babičku a maminku. Mezi listováním módními magazíny neustále skicoval nové návrhy, které posléze rozesílal pařížským módním návrhářům. I díky tomu, jeho odhodlání a cílevědomosti nastoupil v roce 1970 do módního domu Pierre Cardin. 

Teprve 18letý Jean Paul nezůstal u Cardina dlouho: svou cestu pokračoval u francouzského návrháře Jacquese Esterela a v módním domě Patou, v té době pod vedením Michaela Gomy. Netrvalo však dlouho a v roce 1974 se do Cardinových ateliérů vrátil zpátky. Tentokrát byl pověřen vedením pobočky ve filipínské Manile. 

Svou první kolekci uvedl záhy, v roce 1976 přímo v Paříži. Pravou rukou mu při její tvorbě byl partner Francis Menuge, finanční podporu později získal i od japonské oděvní společnosti Kashiyama. Módní značku nesoucí jeho jméno založil Jean Paul až v roce 1982.

Šokovat módní svět stihl ale už 2 roky předtím s kolekcí šatů vyrobených z plastových tašek. Udržitelnost akcentoval v jeho tvorbě vždy, navzdory tomu, že v jeho začátcích to rozhodně nebylo trendem: “Dřív jsem tvořil z nejrůznějších, a pro tu dobu neobvyklých materiálů, zkrátka proto, že jsem neměl peníze. Od upcyklace jsem ale nikdy neodešel a jsem jen rád, že v posledních letech se na toto téma klade důraz,” řekl Jean Paul v rozhovoru pro Vogue v roce 2017. 

Nemít strach vybočit

Jean Paul Gaultier se velmi rychle stal ve světě módy rebelem, a to nejen kvůli užitým materiálům a pověstným velkolepým shows. Nezajímaly ho totiž ani genderové stereotypy, silně těžil z kultury punku či pouliční módy, kombinoval do té doby nekombinovatelné a nebál se porušovat pravidla.

V roce 1984 například oblékl muže do sukní (kiltů), téhož roku představil i ikonický korzet s kornouty, který o pár let později nejvíc proslavila zpěvačka Madonna (pro kterou Gaultier v roce 1990 také navrhl veškeré kostýmy na světové turné Blond Ambition).

 

“The badly-dressed people are always the most interesting.”

Gaultier a Hermès, Hermès a Gaultier

Začátek 90. let byl pro Gaultiera zlomový. Ztráta partnera Francise ho donutila přehodnotit jeho přístup ke značce. V roce 1993 poprvé uvedl na trh parfémy, o 4 roky později svou první couture show.

V roce 1999 získal 35 % Gaultierovy značky módní dům Hermès, dnes v přepočtu za 23 milionů dolarů. Od roku 2003 do roku 2010 také nastoupul Jean Paul na pozici kreativního ředitele Hermès a souběžně tvořil obě značky. Jeho tempo bylo neudržitelné a poté co do roku 2014 navrhoval každý rok minimálně tři kolekce, na přehlídce Spring/Summer 2015 oznámil, že s kolekcemi ready-to-wear končí a bude se plně soustředit výhradně na haute couture. (I tak si ale úplně neodpočinul a jeho revue THE ONE Grand Show ve Friedrichstadt-Palast Berlin čítala přes 500 modelů.)

Odejít v tom nejlepším  

V roce 2018 uspořádal kabaret volně vycházející z jeho života, vtipně nazvaný „Fashion Freak Show“. O rok později navázal Gaultier spolupráci s newyorskou streetwear značkou Supreme a definitivně zbořil hranici mezi vysokou krejčovinou a streetwearem. A v roce 2020 zaskočil celý nejen módní svět zprávou, že po 50 letech Jean Paul Gaultier jako návrhář končí. O pár týdnů později naposledy představil v pařížském divadle Théâtre du Châtelet před zraky každého, kdo v módním světě něco znamená, svých posledních 200 modelů. Celou kolekci tradičně protkal svým humorným, gender-fluidním, inkluzivním, udržitelným a sexy rukopisem a jednotlivými modely odkazoval na jednotlivé éry jeho tvorby.

Při odchodu oznámil Gaultier, že každou sezonu předá poymslné klíče od jeho značky jinému designérovi – začal s Chitose Abe z japonského brandu Sacai. Kreativní ředitelkou značky Jean Paul Gaultier je dnes Florence Tétier.

Couture 2020, final show, zdroj: Vogue Runway

Gaultierovy nejvýznamější fashion statements & moments:

 

Tattoo skin

Ikonický kousek z Gaultierovy dílny: tattoo skin aneb druhá, potetovaná kůže. Poprvé představena circa v půlce 90. let, od té doby se na runwayi však ukázala ještě několikrát a to i u jiných značek – inspiraci čerpaly například značky Commes Des Garçons, nebo Vetements.



SS94, SS03, SS19 Vetemens, Comme des Garçons FW15, zdroj: Vogue Runway

Sexualita

Madonna s odhalenými ňadry na benefiční akci v roce 1992, skandální parfémová kampaň Iriny Shayk či provokativně vykukující zadek Carly Bruni na show v roce 2002? Over-sexualita k tvorbě Jean Paula zkrátka neodmyslitelně patří a patřit vždycky bude.

Getty Images

Náboženství

V roce 1993 představil Gaultier jednu ze svých nejkontroverznějších kolekcí „Chic Rabbis”. Základ měla v chasidském náboženském oděvu, vůči čemuž se vzedmula vlna kritiky – mnozí nesouhlasili s nakládáním s rituálním oděvem jako s kostýmem na přehlídkovém molu a byli pohoršeni prezentací žen v rabínském oděvu. 
To ale nebyl jediný případ, kdy byla Gaultierova tvorba silně ovlivněna náboženstvím. Couture show SS 2007 byla zase ódou na katolismus, který zároveň inspiroval i provokativní videoklip Madonny k singlu Like a Prayer. Madonna, jako Gaultierův dopropvod, vynesla náboženstvím inspirovaný model i na Met Gala s nosným tématem Heavenly Bodies v roce 2019.

SS07, MEt Gala 19 zdroj Vogue Runway, poslední foto: Getty Images

Tanec

Tanec od začátku tvořil velkou část Gaultierových přehlídek. Jeho modely jste si často mohly užít ve vířivém pohybu usměvvaých a veselých modelek.
#LocalFunFact: K podobnému trendu tíhlo i pár lokálních návrhářů (například Lukáš Krnáč) na Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku SS19 pořádaném v Clam-Gallasově paláci. 

zdroj: Vogue Runway

Jean Paul Gaultier SS93 

Modelové s výrazným make-upem a modelky oblečené v grotesktně oversized kalhotech s kšandami byly přímou demonstrací Gaultierového humoru a disrespektu k zajetým genderovým normám. Zlatá devadesátá. 

SS03 Flying Jackets Couture show

Opět humorná reakce návrháře na častou kritiku módního světa. Tentokrát narážející na to, že modelky jsou pouhými ramínky na šaty. Mezi klasickými elegantními modely uvedl Gaultier miniaturní smokingová saka a košile, které na modelky (například na Naomi Campbell) doslova zavěsil a vytvořil tak precedenc pro tvorbu podobných panenkovských přehlídek – stačí se podívat například na tvorbu Jeremyho Scotta pro Moschino. 

zdroj: Vogue Runway

Jean Paul Gaultier SS11

Důležitým pilířem byla pro Gaultiera vždy inkluzivita: své modely chtěl ukazovat na rozdílných tělech rozdílných lidí.
Zmíněnou přehlídku otevřela i uzavřela plus-size Beth Ditto (které o pár let později navrhl i svatební šaty).

zdroj: Vogue Runway

  • Text: Josefína Joštová
  • Foto: Vogue Runway/Getty Images

DDD